 |
 |
 |
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 30. října 2015.
Franty Matulíka Vinařské dny v Burgenlandu 24. října 2015
 Vinné a kulturní dny v Mönchhofu. O víkendu jsem byl s cestovní kanceláří Čebus na "vinařském" zájezdu v Rakousku, ve spolkové zemi Burgenland, ve vinařské obci Mönchhof. Byl to již náš pátý zájezd za vínem do Rakouska, ale tentokrát ne do Podersdorfu, jako v minulých letech. Možná proto nám tentokrát vyšlo mimořádně pěkné počasí. Sraz účastníků zájezdu byl opět na starém autobusovém nádraží před hotelem Grand. Samozřejmě se s námi účastnili i naši dobří známí, kteří s námi jezdí, nebo spíše my s nimi, za vínem.   Je přistaven autobus a já zjišťuji, že je to skutečně náš.   Autobus je zaplněn do posledního místečka. Protože účastníci zájezdu byli dochvilní, tak vyjíždím již před půl desátou. Jak vidíte, obloha je modrá a sluníčko svítí.   Jeli jsme po dálnici na Bratislavu. Během cesty nás vedoucí zájezdu Ing. Luděk Machala, který s námi jel loni i předloni, informoval o vinařských zájezdech, které pořádá CK Čebus a že již projezdili celou Evropu po vinařských oblastech. Pan inženýr nám také velmi podrobně a zasvěceně vyprávěl o víně a jeho odrůdách, o vinařských oblastech a samozřejmě hlavně nás informoval o místě, kam jedeme. Někteří, kteří již toto slyšeli minule či předminule, neposlouchali, ale opakování je matka moudrosti a tak my poslouchali. Projíždíme Bratislavou, což dokládá televizní vysílač na Kamzíku. Přejíždíme po mostě Dunaj a já fotím dominantu Bratislavy, Bratislavský hrad. Hradu dominuje monumentální stavba bývalého královského paláce tvořící neodmyslitelné panorama hlavního města Slovenska.   Na benzínové stanici si děláme půlhodinovou "technickou" přestávku. K občerstvení si dáme kávu a k ní dostaneme tvarohovo-marmeládovou buchtu, cena 1,79 Eur. Potom jedeme dále, za bratislavskou Petržalkou přejíždíme hranici u obce Jarovce a vjíždíme do Rakouska. Zde nás vítá les větrných elektráren.   Kolem dvanácté dojíždíme do obce Mönchhof.   Na mírných svazích Parndorfské planiny provozovali vinařství již Keltové. Po okupaci Panonie v roce 9 našeho letopočtu Římany, pěstování vína zažilo takový boom, který způsobil, že v roce 91 našeho letopočtu z důvodů hospodářské soutěže byla výsadba na sever od Alp zakázána. Formální zrušení bylo až roku 280 našeho letopočtu. Díky darovaní půdy uherským králem Ondřejem II roku 1217 cisterciáckému řádu začaly písemné záznamy, které zastupují v jejich úplnosti uzavřený řetězec vinařství dodnes. Obec Mönchhof, která si říká, že je nejstarší vinohradnickou obcí v Rakousku, tvoří v pravém slova smyslu vstupní bránu do oblasti Seewinkel. Díky dopravnímu napojení je Mönchhof lehce dostupný a leží v bezprostřední blízkosti termálních lázní St. Martins Therme. Venkovská idyla láká nespočet hostů, kteří mohou načerpat tělesné i duchovní zotavení v lázeňském a rekreačním centru Marienkron nebo je možné v nesčetných vinných šencích ochutnávat místní špičková vína. Vína z obcí Gols, Mönchhof a Frauenkirchen patří k nejlepším červeným vínům Rakouska. Je třeba připomenout sdružení vinařů Pannobile z Golsu, které si vydobylo slávu tvorbou vysoce jakostních červených i bílých cuvé. Teplé léto s vlahým podzimem a vlhkost z tvořící se mlhy blízkého jezera jsou předpoklady pro rozvoj plísně šedé. V příhodných letech se infekce plísně rozšiřuje velmi rychle: plíseň proniká slupkou bobulí a živí se hlavně kyselinou vinnou. Bobule přitom ztrácejí rychle obsah vody, zatímco ostatní látky, ať už jsou to cukry nebo další různé kyseliny, se tím v bobulích koncentrují. Nejstarší písemně doložená zmínka sklizně z nahnilých bobulí ve zdejších zeměpisných šířkách se datuje z roku 1617. Od roku 1634, kdy byl písemně popsán Rustský výběr, je toto území známo výrobou takovýchto vín. Významným vysvědčením pro rakouská sladká vína jsou mnohá vysoká vyznamenání vydobytá na mezinárodní scéně. Kromě sladkých vín je snahou místních vinařů vytvářet plná, tmavě červená vína s vyšším obsahem alkoholu. V poslední době se tu rychle rozšiřují modré odrůdy Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Rulandské modré, které slouží k výrobě místních cuvé s příměsí francouzských odrůd Cabernet, Merlot a Syrah. Mezi nejběžnější odrůdy z bílých vín jsou Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Neuburské, sazenice 88; nejkultivovanější červená vína jsou Zweigelt, Frankovka a Svatovavřinecké. Po generace tradiční znalosti, spolu s nejmodernější technologií sklepa a neustálé hledání dokonalosti umožňuje, aby Mönchhof byl centrem vinařství. Dnes se vinná réva pěstuje asi 650 ha vinic. V místním obecním úřadě si kupujeme "kellerpass" neboli vstupenku na akci. Cena 35 Euro, ale v ceně jsou talony za 20 Euro na nákup vína. Na krk dostaneme visačku a do ruky brožurku s plánkem a informacemi o otevřených sklepích. Sklepy jsou otevřeny v sobotu od 13:00 do 21:00.   Můj zájem přitáhne velmi viditelný kostel. Ten byl nově postaven v letech 1729-1734 po zničení Turky. Farní kostel sv. Magdaleny, postavený na mírném návrší je jedním ze skvostů barokní architektury a je stále částečně obklopen ochrannou zdí. Před ním je pomník padlým vojákům, z místního obyvatelstva, v obou světových válkách.   Protože máme ještě nějaký čas do otevření vinných "sklepů", většinou se jedná o haly a ne sklepy v pravém smyslu, procházíme se obcí.   Historie v Mönchhofu zanechala četné stopy. Roku 1241 zdevastovali obec Čingischánovi Tataři. V roce 1256 byly zahájeny obnovné stavební práce. Turecké války v letech 1622 a 1683 zdevastovaly vesnici znovu. Z těchto těžkých časů se nalézá dnes v centru v roce 1669 postavená strážní věž, hranolovitá věž s nápisem 1669. Mönchhofský farní kostel sv. Magdaleny.   Ne všechny "Weingut" neboli vinné sklepy jsou otevřeny. Zde jsou některé z nich.   Skutečný sklep pod ochranou zdí kostela - Weingut Michlits, ale sem jsme po otevření nedošli.  Konečně jsme se dočkali a vyrážíme na ochutnávku vín. Zde je plánek i s čísly jednotlivých sklepů. Bylo jich otevřených 17, ale ne všechny jsme obešli.  Naše okružní cesta vinnými sklepy začíná č.16 Weingut Stefanshof. Koštuje s námi pan Ing. Machala. Zde jsme hned utratili polovinu z přidělených talonů.     Dalším sklepem je č. 10 Weingut Kummer. Zde jsme utratili další peníze, protože letošní mladé víno nám moc zachutnalo.     Nabízeli zde i jiné pochutiny než jen víno a to omáčky z chilli paprik. Ty jsme ale nechutnali, neb jsme si nechtěli pokazit chuťové pohárky pro další ochunávky vína.  O dopravu po sklepech se stará okružní vláček "Pusta Express". Taky jsme s ním chtěli svézt, ale bohužel vždy jel jinak, než se nám hodilo.   Pěšky se tedy přesouváme k další zastávce na okružní cestě.   Č. 17 Weinbau Szalay má taky dobré víno a opět další útrata.   Naši přátelé pročítají nabídku a ochutnávají.   A jdeme dál. Jak vidíte počasí nám přeje. Další zastávkou je č. 3 Weingut Familie Gross.   Vinaři mají své sklepy vyzdobeny věcmi související s vinařstvím.   Zde padly poslední talony, které jsme dostaly. Je jasné, že nestačily a tak se k nim doplácelo. Vína se pohybovala průměrně v ceně od 4,50 € až 30 €. My kupovali kolem 6,50 až 7,50 €.   Sklep č. 9 Weingut Kirchner nám naši přátelé nedoporučují.   Tak alespoň na zahradě fotím romantické zákoutí rybníčku.   O půl páté odpoledne byl otevřen autobus a tak jsme mohli si nakoupené víno odložit do něj a pokračovat odlehčení dále po degustaci. Míjíme sklep č. 2, kam se zastavíme na zpáteční cestě, protože pokračujeme na nejvzdálenější bod naší cesty a to do sklepa č. 15 Weingut Urbanikeller Pillinger. Cestou vyhlížíme vláček, ale ten jede, až když již jsme na místě.   Zde si již za peníze kupuje další láhve, protože víno je skutečně výtečné.     Vracíme se zpět, vláček je již opět pryč, takže pěkně po svých. Docházíme do sklepa č. 2 Weingut Egermann-Pillinger, který jsme minuli. Zde již jen ochutnáváme a nekupujeme.     Cestou míjíme zeleninovou samoobsluhu. Prostě si vyberete, navážíte a patřičný peníz vložíte do kasičky. To bych chtěl vidět, jak by to fungovalo u nás.  Moderní sklep č. 1 Weingut Berger Leginthov. Pěkná kovaná vstupní brána.     Kromě vláčku vozí znavené návštěvníky i koňský povoz. Také jsme jej nevyužili.   Jdeme dále a vstupujeme do sklepa č. 5 Hafner Family Estate. Toto je skutečný vinný sklep, jak můžete sami vidět. U vchodu nám dali ochutnat letošní mladé víno a bylo hodně sladké.   Příjemné je, že si zde naléváme sami, takže si skutečně můžete víno řádně vychutnat. Jinde vám do sklenky cvrknou tak na jeden hlt, takže musíte jít několikrát, což se obsluze moc nelíbí. Protože jsme si víno řádně vychutnali, tak kupujeme.   Sklep č. 11 Weinbau Lentsch, zde jsme poseděli na dvoře, protože sklep byl hodně malý a bylo plno.   Další zastávkou je sklep č. 8 Weingut Keringer. Již se setmělo, takže se mi fotí hůře a obrázek je trochu rozmazaný. Někteří tvrdí, že je to třes ruky po vypití vína. No něco popito mám, ale skutečně je to nedostatkem světla.   No toto je již průmyslová hala než sklep. Fotím si tanky s vínem a stroje na stáčení vína do lahví.     Ale i zde se najde pěkné místečko k posezení a vychutnání vína. Opět si kupujeme láhev a s cenou 8,50 € je to náš nejdražší nákup. S pitím vína se musí začít od malička, pak to umíte a neopijete se.   Posledním sklepem je č. 7 Weingut Hoffmann.   Tento jsme již jen proběhli, protože se blížil čas k odjezdu.   Ale nevypadá to zde špatně, že.   Odjezd domů byl o osmé večer, všichni došli k autobusu včas, takže něco po desáté jsme již byli v Brně. Vzali jsme si taxi, abychom nakoupené láhve vína v pořádku dovezli domů. Tak jsme opět se známými prožili pěkný den. Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny. 
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
