 |
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 30. července 2018.
Franty Matulíka 
Lázeňský deník správce sítě X - 7. 30.července 2018.Čtvrtek 26.7. ráno modrá obloha, ale nad Pradědem mraky. Po snídani jdu na hydrokombinační vanu do Letních lázní a vidím, že Praděd je celý zahalený v mracích. To asi na plánovanou túru na Petrovy kameny a Vysokou holi nepůjdeme. Budeme si muset naplánovat náhradní program. Dopoledne mám ještě inhalace. Počasí stále nic moc, Praděd v mracích, takže konstatujeme, že naše rozhodnutí bylo správné. Ono není těžké se dostat nahoru na Ovčárnu, ale horší je se dostat do autobusu zpět. Takže z toho máme strach, protože jít pěšky z Ovčárny dolů by byl s mými koleny asi poslední pochod. Oběd tedy máme z balíčku a po něm jdeme po žluté na Hubertku. Jdeme pomalu, neb máme dost času. Stromy spadlé přes cestu jsou sice označeny barvou, ale stále brání v cestě, takže je obcházíme. Chvíli si sedneme na provizorní lavičku z odštěpku kmene a kocháme se pohledem na Praděd a Karlovu Studánku. Potom pokračujeme dále. U Hubertky si posedíme a uděláme si malou svačinu. Mezitím dojdou dvě paní, co vycházely zároveň s námi od Orlíku, ale šli jinou cestou. Ty se diví, že jsme je předešli a ptají se, kudy jsme šli. Když jim řekneme, že po turistické žluté, tak prý by nás vyrovaly, že jsou tam spadlé stromy. My na to, že to víme a že se stromy dají obejít. Tak po chvíli pokračujeme zpět po trase, kterou přišly ony a ony zase po naší trase. Po příchodu dolů do Studánky se zastavujeme na kávu a pivo v cukrárně Dagmar. Dlouho si ale neposedíme, protože studený vítr přižene nad nás mraky, z kterých začíná krápat. Dojdeme domů a venku se rozprší přeháňkou. Po večeři si jdeme na dvě deci do Letních lázní. Zde se dozvídáme, že hudební produkce se odehrává v Hudební hale, takže se jdeme podívat tam. Ale skutečně jen podívat, protože není živá hudba, ale jakási diskotéka. V hale sedí pár lidí, takže se vracíme do Letních lázní, kde si vychutnáme červené vínko. Dnes také navštívil Karlovu Studánku ministr zdravotnictví, kterého jsem zahlédl z dálky a bez foťáku. Noční záběr na Karlovu Studánku.  Ráno v pátek 27.7. polojasné, ale během dopoledne se skoro zatáhlo docela. Praděd byl celé dopoledne v mracích. Po snídani jsem měl bazén a potom inhalace. Před obědem jsem měl ještě uhličitou vanu. Po obědě se rozmýšlíme kam jít na naši poslední delší túru. Rozhodujeme se jít na Žárový vrch, i když počasí není nejlepší. Vycházíme od Libuše a jdeme přes Křížek. Cestou vidíme cedule, které vyznačují trasu sobotní akce "IV. ročník pochodu Nordic Walking Karlova Studánka 2018". Takže jdeme de facto po trase zítřejšího pochodu. Docházíme k Sedlové bouodě 950 m n. m. a rozhodujeme se, zda-li vytoupat na Žárový vrch.   Ale počasí se nám moc nelíbí a také máme obavy z vysoké trávy plné klíšťat, která na cestě je. Nakonec se rozhoduje jít přes Kótu zpět. Jsme na Kótě 1003 m n.m.   Odtud jdeme po opravené silnici mezi Karlovou Studánkou a Vidly. Docházíme k nové lázeňské modré a po ni sestupujeme dolů. Když dojdeme na rozcestí u Bílé Opavy, kde začínají turistické trasy podél Bílé Opavy, slyšíme hřmění a tak zrychlíme krok. Docházíme do Karlovy Studánky a zastavujeme se na kávu a pivo u Občerstvení u vodopádu. Jen dosedneme, začne silně pršet a je pořádná bouřka. Takže jsme to chytli tak tak. Kdybychom vystoupali na Žárový vrch, silný déšť by nás chytil na cestě zpět. Od zde sedících hostů se dozvídáme, že na Ovčárně také hodně pršelo již dopoledne, což se dalo čekat přitom, jak byl Praděd zahalen v mracích. Počkáme až ten nejsilnější déšť přejde a jdeme domů. Po večeři si zajdeme na dvojku červeného a protože v Letních lázních je plno, tak jdeme do restaurace v Domě pod věží. Ale víno nám zde moc nechutnalo. Sobotní ráno 28.7. opět modrá obloha, ale po včerejší bouřce se paří lesy, takže je mírný opar. Dnes máme poslední léčebný den. Z procedur mám již jen inhalace. Po snídani jdu tedy na inhalace a potom se jdeme podívat na start IV. ročníku pochodu Nordic Walking Karlova Studánka 2018, který se odehrává před ředitelstvím lázní, které sídlí v Knížecím domě. Kdo nemá své vlastní hole, má možnost si je zapůjčit. Zde je pán připravuje.   Zde jsou jednotlivé trasy. Tu nejdelší jsme si cvičně prošli včera, až na ten výšlap na Žárový vrch, což jsou asi tři kilometry dohromady výstup i sestup. Prostřední trasu chodíme jen částečně, potom volíme jinou trasu, když jdeme hřebenovku do Malé Morávky. Pro děti je připravena nejkratší trasa s kontrolními body, kde dostávají razítka do karty. Tu máme taky prochozenou, to je naše malá trasa, když jsme unaveni a nebo není čas na delší.    Trasy jsou označeny různou barvou, start a cíl je pro všechny na jednom místě. Na popisné tabuli je popsáno jak správně chodit i jaká je optimální výška holí vzhledem k výšce chodce.   Zde probíhá registrace jednotlivých účastníků pochodu. Za startovné devadesáti korun dostanou startovací číslo na krk, odznáček, mapu příslušné trasy a vodu na dodržování pitného režimu. Ta je v dnešním dusném počasí potřeba. Obloha je sice již dosti pokrytá mraky, ale je nezvykle horko na Karlovu Studánku.   Pochodu se účastní i náš soused, který s námi sedí u stolu, se svou družkou a také s pejskem. Samozřejmě i další účastníci se fotí, aby měli památku.   Startér startuje pochod, ale protože megafon nefunguje, tak jen silným hlasem volá. Účastníci vyráží na trasy. Možná se vám zdá, že účast není velká, ale hodně lidí již vyrazilo na trasy před oficiálním startem. Ono se nesoutěží na čas, prostě jde o to se zúčastnit a vybranou trasu projít.   Před obědem ještě nakupujeme lázeňské oplatky, abychom dovezli něco z lázní. Potom jdeme domů na oběd. Po obědě balíme. Potom si jdeme na kávu a tonic do Lázeňské cukrárny. IV. ročník pochodu Nordic Walking Karlova Studánka 2018 končí a účastníci obdrží Pamětní list.  Jak vlastně vznikl Nordic Walking? To je zřejmé z tohoto textu.  Sotva jsme došli domů, tak se silně rozpršelo a nad Studánkou se přehnala řádná bouřka. Letos jsme si deště užili dost, byť místní říkají, že je sucho. Po večeři již nepršelo a tak se jdeme rozloučit s paní Šárkou, majitelkou Občerstvení u vodopádu. Dáme si dvě deci červeného, chvíli posedíme a protože se dnes zavírá dříve, rozloučíme se a jdeme domů. Cestou potkáme naše známé, Martu a Ivoše, a ti nás přemluví si s nimi také posedět na rozloučenou v cukrárně Dagmar. Tam se potkáváme s paní Alenou, která asi před čtrnácti roky byla naší spolustolovnicí a ona a další nás provedli po cestičkách kolem Studánky. V neděli 29.7. brzy ráno obloha modrá, ale po chvíli se objevují již první mráčky. Já odnosím do auta kufry, kdy využívám volného výtahu, protože potom jej začnou okupovat méně pohybliví pacienti, jak chodí na snídani. No a my se na snídani rozloučíme s nejbližšími sousedy u stolu, předáme klíče na recepci a odjíždíme domů. Cestou s obavami koukáme na zvyšující se teplotu vzduchu. Asi po dvou a půl hodině dojíždíme do Brna, kde je již osmadvacet stupňů. No je to pro nás teplotní šok, protože ve Studánce bylo nejméně o osm stupňů méně, díky přítomnosti lesů a říčky Bílé Opavy, které snižovaly teplotu. Nejeli jsme po dálnici, ale po okreskách, kde bylo celkem prázdno, takže se nám jelo dobře. Pobyt se nám líbil, zejména jsme měli radost, že i našim kamarádům, Svatavě a Petrovi, vyšel termín na dobu našeho pobytu. Konec. Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny.  GDPR. Neboli Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zpřísnilo podmínky, byť de facto podobná nařízení v různých formách zákonů a vyhlášek platila již dříve. Tedy budu i nadále psát své reportáže a postřehy z mého života a pokud se zde objeví nějaké vaše fotografie, které budete chtít smazat, není problém mi napsat a já to provedu. Jen připomínám, že Občanský zákoník stanoví několik výjimek, kdy k pořízení nebo použití podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu člověka není jeho svolení třeba. Jednou z výjimek je pořízení nebo použití přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství podle § 89 občanského zákoníku.
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
