 |
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 29. října 2019.
Franty Matulíka Vinařské dny v Burgenlandu 26. října 2019
Vinné a kulturní dny v Mönchhofu. O víkendu jsme byli s cestovní kanceláří Čebus na "vinařském" zájezdu v Rakousku, ve spolkové zemi Burgenland, ve vinařské obci Mönchhof. Byl to již náš devátý zájezd za vínem do Rakouska a letos jsme opět jeli do Mönchhofu, kde jsme byli i loni. Oproti loňsku nám tentokráte vyšlo počasí. Sice cestou byly občas místa s mlhami, ale v Mönchhofu bylo pěkně a teplo. Sraz účastníků zájezdu byl opět na starém autobusovém nádraží před hotelem Grand. Samozřejmě se s námi účastnili i naši dobří známí, kteří s námi jezdí, nebo spíše my s nimi, za vínem. Dali jsme si sraz v tramvaji a společně dojeli na autobusové nádraží. Vzhledem k mé částečné pohybové indispozici, kdy jsem neměl obě ruky volné, jsem tentokrát fotil na mobil, takže obrázky jsou trošku horší. Zde je naše skupina.   Naším průvodcem byl, stejně jako po minulé zájezdy, pan Ing. Luděk Machala, který je sommelier a specialista na rakouská vína. Řidičem byl pan Procházka, kterého vidíte za volantem autobusu. A zde naše skupina na svých místech.   Všichni účastníci zájezdu byli dochvilní, takže odjezd byl o deset minut dříve. Cestou jsme se zastavili v Břeclavi, kde přistoupili další čtyři lidé. Potom již pokračujeme po dálnici k cíli naší cesty. Pan Ing. Machala nás a hlavně nové účastníky zájezdu, kteří jedou poprvé, informuje o historii pěstování vína v Mönchhofu, jeho tradicich a jaké druhy vína se tam pěstují. Také jak bychom měli postupovat při degustaci. Přes uličku sedí dvě učitelky, které samozřejmě neposlouchají, ale svým kecáním nám ruší výklad. No, vzhledem k tomu, že to není náš první zájezd, tak to přetrpíme. V Bratislavě u benzínky je půlhodinová zastávka, tak si dáváme kávu a využíváme sociální zařízení. Po překročení rakouských hranic vidíme z okna farmy větrných elektráren. Zajímavé je, že to nevadí rakouským ochráncům přírody, kdežto u nás jsou proti větrným elektrárnám, byť jsou to jen jednotlivé stavby, oproti zdejším stovkám. Přibližně o půl jedné jsme na místě. Informační centrum, které se loni opravovalo, je již v plné parádě. V informačním centru si kupujeme vstupenky, což je degustační sklenička s pytlíčkem na krk, jak to známe od našich vinařů. Také k tomu dostáváme plánek s otevřenými sklepy. Je jich letos jen šestnáct otevřených. Vstupné je, stejně jako loni, 48€ a v ceně jsou tři talony po 10€ na nákup vína.    Většina lidí se po zakoupení vstupenek rozchází po sklepích, ale my před budovou čekáme okružní vláček "Puszta Express", který se stará o dopravu po sklepech. Loni jsme šli také, ale letos svezení využíváme, právě kvůli mně. Jedeme okružní jízdou až po nejvzdálenější sklep Wiengut Stefanshof.   Cestou fotím sklepy z vláčku.   Znak obce Mönchhofu a mozaika svatého Floriána na místní hasičské zbrojnici.   Weingut Egermann-Pillinger a moderní stavba kapličky.   Dojeli jsme k Wiengutu Stefanshof, kde koštujeme první vína a protože nám chutnají, tak i kupujeme. Sice se nám v baťůžkách láhve pronesou, ale máme zkušenost, že když je víno dobré, tak je nejlepší je hned nakoupit, později se k němu nedostaneme. Skleničky s vínem na ozdobeném sudu před sklepem, kde si chvíli posedíme při degustaci. Pohled do sklepa.   Další navštívený sklep Wiengut "Urbanikeller" Pillinger, kde nakupujeme další láhve. Těžknou nám batohy a to máme teprve začátek obchůzky sklepů.   Sklep Weingut Gross "Zur alten Kellertür".   Pěkné zákoutí, kde si také chvíli posedíme se sklenkou vína. Jdeme kolem strážní věže z roku 1669 postavené za tureckých válek. Zde se od pana Ing. Machaly dovídáme, že je na ní maďarský nápis ve smyslu mrtvým klid. Při poválečném řešení rozdělení Rakouska-Uherska právě zde probíhalo referendum, bude-li obec v Rakousku a nebo Maďarsku, proto zde byli maďarsky mluvící obyvatelé.   Další záběry ze "sklepů". V úvozovkách proto, že většinou jsou to místa v přízemí s dvory, kde se sedí.   Weingut Berger Leginthov a opět pohled na řady skleniček. Nám ale bylo naléváno do té naší degustační.   Jinak průměrná cena vína se pohybovalo kolem 6€ za láhev 0,75L. Samozřejmě, že byla cena i daleko vyšší a za menší láhev, ale to byly vína slámová a nebo ledová. Ve sklepích také bylo něco k zakousnutí a to chleba s různými pomazánkami a výborné koláčky ostré chuti. Kolik jsme prošli sklepů jsem nepočítal. Nakoupili jsme si víno, které nám chutnalo a pak jsme došli do autobusu, kde jsme čekali, až se všichni sejdeme. Odjezd domů byl o osmé večer, všichni došli k autobusu včas, takže něco po desáté jsme již byli v Brně i ze zastávkou v Břeclavi, kde čtyři účastníci vystoupili. Ač se popíjelo a někteří v tom pokračovali v autobuse s nakoupeným vínem, nikdo nebyl opilý. Na nádraží jsme chytili šalinu a dojeli domů. Tak jsme opět se známými prožili pěkný den. Jen jsem konstatoval, že už mne to čím dál více zmáhá. Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny.  GDPR. Neboli Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zpřísnilo podmínky, byť de facto podobná nařízení v různých formách zákonů a vyhlášek platila již dříve. Tedy budu i nadále psát své reportáže a postřehy z mého života a pokud se zde objeví nějaké vaše fotografie, které budete chtít smazat, není problém mi napsat a já to provedu. Jen připomínám, že Občanský zákoník stanoví několik výjimek, kdy k pořízení nebo použití podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu člověka není jeho svolení třeba. Jednou z výjimek je pořízení nebo použití přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství podle § 89 občanského zákoníku.
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
