 |
 |
 |
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 26. září 2016.
Franty Matulíka Lázeňsko - dovolenkový deník správce sítě XII - 17. - 24. září 2016 (dokončení) Čtvrtek 22.9.2016 Ráno modrá obloha a sluníčko, ale také pěkná zima, jen 4°C. Fotím náš dočasný domov - penzion U Reichlů, když je nyní pěkně nasvícen.  Chceme využít pěkného počasí a tak po snídani jdeme na autobus a vyjíždíme na Ovčárnu. Cesta není ale jednoduchá. Z dolního parkoviště musíme jet jedním autobusem na Hvězdu, protože přímý spoj až na Ovčárnu skončil na konci prázdnin. Přestupujeme na druhý autobus, který nás vyveze na Ovčárnu. Ten je ale plný, takže jsme namačkáni. Ale to není vše. Dochází skupina dětí a ty se snaží také jet nahoru. Nechápu proč se nepovolá posila, když je jasné, že všichni se nevejdeme. Navíc nechápu organizátory dětí, že si dopředu nezajistili autobus. Jsou to ale postižené děti, tak se možná předpokládá, že jim všichni vyjdou vstříc. Jsem zvědav, jak se to nakonec vyřeší - vyřešilo. Pan řidič nechal všechny nastoupit, někteří cestující si menší děti berou na klín, ostatní stojí na jedné a ještě ne vlastní noze. Autobus přetížený se vydává na cestu. Já jen trnu, aby se něco nestalo, například prasklá pneumatika by zapříčinila převrácení autobusu do údolí Bílé Opavy a televize Nova by měla opět katastrofickou reportáž. No naštěstí dobře dojedeme až na Ovčárnu. Fouká studený vítr a Praděd je opět zahalený do mraků. Vydáváme se Švýcárnu, kde jsme naposledy byli před rokem. Cestou Praděd vykoukne z mraků a tak rychle fotím.   Kopec Mravenečník s horní nádrží přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Pracovníci něco opravují, protože se nad nádrží vznáší vrtulník.   U cesty narážíme na partu myslivců, kteří nakládají střeleného jelena. Na rozcestí Pod Pradědem odbočujeme a pokračujeme na Švýcárnu. Praděd opět stokrát jinak.   Rostou, jak dokazuje snímek dvou hřibů praváků. No my je nenašli, ale byli nám nálezci zapůjčeny k focení. Nalezeny byly hned u cesty. Já hřiby nesbírám a tak je jasné, že bych si jich nevšiml. Docházíme k Švýcárně a vidíme rozryté okolí. To pracovníci lesů odstraňují porosty kleče. Zda se ale v místě obnoví původní vegetace arkto-alpinských trávníků, ukáže až čas.   Na Švýcárně si dáme oběd. Já standardně borůvkové knedlíky a paní závítek s rýží. Po obědě se vracíme zpět. Ještě dokumentační foto u zvonu, který už nějakou dobu zdobí prostranství před chatou Švýcárnou. Zvon může posloužit k orientaci v horách při špatném počasí (mlze) a pomoci tak bloudivším turistům. Zvon je dílem akademického sochaře Otmara Olivy a byl odlit v dílně na Velehradě, stavbu navrhl architekt Miroslav Vochta, řezby na trámech prováděl František Zelinka, cizelování zvonu prováděli Jiří Severin a Lubomír Smílek. Stavba zvonička byla dobrovolná. Na zpáteční cestě již byl Praděd v plné parádě.   Z Hvězdy jsme sešli do Karlovy Studánky a v Letních lázních si dali kávu a pivko a pokračovali domů. Konečně dnes bylo počasí vhodné k letu s kvadrokoptérou, tedy hlavně nefoukalo a nepršelo, také bylo skoro jasno. Takže po večeři jsme šli na Hubertov, odkud jsem provedl průlet nad Karlovou Studánkou. Záznam z letu a další informace najdete v liště nahoře pod odkazem "Drony". Potom jsme se zastavili na dvě deci v Letních lázních a šli domů. Bylo jasno, takže jsme se mohli cestou podívat na hvězdy, ale bylo dost chladno, takže jsme se dlouho nedívali. Pátek 23.9.2016 Páteční ráno bylo skoro jasné, sluníčko, na obloze se jen trochu táhly bílé čáry oblaků druhu Cirrus. Teplota ale dost nízká, jen dva stupně nad nulou. Naplánovali jsme si tůru do Ludvíkova přes Sedlovou boudu. Po snídani jsme se tedy vydali na cestu. Šli jsme přes Křížek a za hodinu pohodlné chůze byli na Sedlové Boudě. Foto na důkaz. Chata byla obsazená lesáky, ale my si jen dali malou svačinu a pokračovali dále. Z cesty, která, jak jsem zjistil, se nazývá čtyřková, je vidět Praděd. Takže opět Praděd stokrát jinak.   Ze čtyřkové cesty uhýbáme na lesní cestu a docházíme na vyhlídku nad Ludvíkovem. Paní si odvážně vyleze na skálu. Pohled z vyhlídky do Ludvíkova.   I na vyhlídce si chvíli uděláme pauzu a potom zkratkou přes les scházíme do Ludvíkova, kde vycházíme u rekreačního areálu Jitřenka na silnici. Cesta je to náročná, protože je z prudkého kopce a navíc cestička není moc prochozená. Na oběd jdeme opět k Jiřímu a po obědě se autobusem vracíme zpět do Karlovy Studánky. V Letních lázních si dáme kávu, pivo a jako mls marokánku. Potom jdeme domů. Po večeři má paní masáž a potom společně jdeme na dvě deci k Šárce a také se rozloučit s týdením pobytem v Karlově Studánce. Počasí dnes bylo dobré, ráno jasno a během dne polojasno a celkem teplo, celých třináct stupňů. Škoda, že tak nebylo celý týden. Sobota 24.9.2016 Protože jsme končili pobyt, tak jsme vstávali dříve a začali balit. Ráno bylo jasné a teplota čtyři stupně nad nulou. Nasnídali jsme se, dokončili balení a provedli úklid, rozloučili se s domácími a v devět vyjeli z Karlovy Studánky. Cestou jsme museli trochu měnit trasu, protože oproti cestě tam přibyly na trase objížďky. Blíží se konec roku a tak je asi potřeba utratit plánované finance. Po jedenácté jsme byli v Brně, nakoupili na oběd a dojeli domů. Dovolená celkem vyšla, škoda jen, že první polovina týdne byla deštivá. Ale Karlovu Studánku máme v oblibě, takže jsem byli spokojeni, byť se nám stýskalo po našich známých. Snad příště nám to vyjde lépe. Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny. 
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
