 |
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 19. srpna 2018.
Franty Matulíka Návštěva výstavy Cosmos Discovery. Minulý týden jsme měli na hlídání vnoučata, tedy byla u nás na prázdninách. Je potřeba vždy vymyslet nějaký program, aby se děti zabavily. Zde sedíme na terase a plánujeme si co podnikneme zítřejší den.  Padlo rozhodnutí, že by vnoučata chtěla vidět výstavu Cosmos Discovery o největším dobrodružství lidstva a to o dobývání kosmu. Dali jsme si brzký oběd a vyrazili na brněnské výstaviště, kde se výstava konala v pavilonu C. Trochu nás překvapila fronta u pokladen. Ale naštěstí čekání netrvalo dlouho a my byli uvnitř. První co mě zarazilo když jsem vešel do prostorů výstavy byla tma. Na výstavě se nesmělo fotit s bleskem. Exponáty a tabule s textem byly sice nasvětleny dobře, ale celý prostor byl celkem zatemněný, takže fotky nejsou nic moc.   Je to třetí zastávka této výstavy po Praze a Bratislavě. Výstava byla uspořádána chronologicky, od prvních raketových pokusů a zneužití raketové techniky fašistickým Německem raketami V1 a V2, až po maketu modulu Destiny, který je součástí ISS. Hned po vstupu jsme se podívali na video ukazující v kostce průběh dobývání vesmíru. LCD panelů, kde se střídala krátká videa známých i méně známých okamžiků kosmického výzkumu, bylo na stěnách více. Pohled na jeden ze sálů s vystavenými exponáty.   První družice Země sovětský Sputnik vypuštěný 3. listopadu 1957, samozřejmě model v měřítku 1:1. Zajímavostí byl startovní klíč sovětských raket.   Část určena programu Apollo vystavovala model slavného lunárního vozítka Lunar Rover v měřítku 1:1 se všemi detaily.   Sovětská sekce, kde model Lunochodu v měřítku 1:1 překvapil svou rozměrností.   Luna 16 další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu, z programu Luna, která v roce 1970 poprvé pro SSSR dokázala dopravit z Měsíce vzorky měsíční horniny. Model Saturnu V v měřítku 1:10.   Zvláštní zmínku si ovšem zaslouží také maketa základního modulu ruské orbitální stanice Mir. U vchodu do interiéru viselo varování před možnou závratí po vstupu dovnitř. Na palubě modulu pak návštěvník pochopil, proč maketa onen nápis nese. Pořadatelé se návštěvníkům vtipným způsobem postarali o prožitek kosmické kinetózy. Celý model je totiž uvnitř pootočen asi o 30 stupňů okolo podélné osy a interiér tak působil lehce dezorientujícím dojmem. Nikdy bych nevěřil, že se můj vestibulární aparát nechá ošálit tak primitivní fintou. Je pravda, že na mě samotného kouzlo působilo jen napoprvé. Jednoduchý způsob, jak přiblížit pozemšťanům radosti stavu beztíže.   Sovětské „raketové křeslo“ 21KS spolu se skafandrem Orlan-DMA. Skafandr Sokol který se v modernizované variantě používá dodnes.   Dalším vrcholem výstavy je sekce raketoplánů. Vstupuje se sem kabinou, kde můžeme nahlédnout jak do její zadní, tak přední části.   Porovnání modelů - sovětský raketoplán MKS, který byl postaven v roce 1986 jako součást programu Eněrgija-Buran a americký raketoplán Columbia v rámci programu Space Shuttle. Maketa řídícího střediska vesmírných letů.   Nadšence do výzkumu Marsu zde nenechá chladným naprosto věrný model vozítka Mars Exploration Rover Opportunity.   Československá (obsahem spíše česká) sekce připomíná pochopitelně především let Vladimíra Remka, od něhož letos uplynulo 40 let. Z exponátů nutno kromě československé sondy Magion-2 zmínit i prototyp cubesatu czCUBE od Kosmo Klubu a další výrobky českých firem pro kosmický průmysl.   Na konci výstavy čeká skafandr na focení, který jsem využil a zde je fotka, jak bych vypadal já sám pokud bych se účastnil vesmírné mise.  Samozřejmě, že byl i gyroskop pro vyzkoušení co s vámi udělá otáčení ve všech osách s mírným přetížením. To jsem si vyzkoušel již při návštěvě zábavního vědeckého parku Vida. Místnost pro zážitky s 3D brýlemi a prodejna suvenýrů s občerstevním byly také. Výstava tak přináší efekt i poučení a tak ji můžu doporučit jak dětem od staršího předškolního věku, tak studentům, rodičům a prarodičům. Končí ale 2. září, takže nemáte moc času. Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny.  GDPR. Neboli Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zpřísnilo podmínky, byť de facto podobná nařízení v různých formách zákonů a vyhlášek platila již dříve. Tedy budu i nadále psát své reportáže a postřehy z mého života a pokud se zde objeví nějaké vaše fotografie, které budete chtít smazat, není problém mi napsat a já to provedu. Jen připomínám, že Občanský zákoník stanoví několik výjimek, kdy k pořízení nebo použití podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu člověka není jeho svolení třeba. Jednou z výjimek je pořízení nebo použití přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství podle § 89 občanského zákoníku.
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
