 |
 |
 |
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 15. května 2018.
Franty Matulíka Reportáž z Luhačovic. Pokračování. V neděli brzy ráno jsem opět využil prázdných Luhačovic a vzlétl na náměstí. Sice současná pravidla toto neumožňují, ale byla psána v době, kdy kvadrokoptéry byly mnohem větší a těžší, než je malý Spark. Zde je pár obrázků z videa.    Po snídani jsme si se švagrovými udělali procházku k pramenu Aloiska. Šli jsme do kopce kolem wellness hotelu Ambra a potom lázeňským parkem k pramenu. Švagr i paní vodu vždy ochutnají, já tedy ne, zase tak zdravý být nemusím. Potom jsme sešli dolů na Lázeňské náměstí a já se šel podívat ke Společenskému domu, zda-li je v provozu taneční vinárna Domino, která se nám líbí svou atmosférou, připomínající minulé doby první republiky. Proto si ji také filmaři vybrali k natáčení dílu Četnických humoresek. Samozřejmě, že byla uzavřena. Nechápu to.     Pohled na ulici Dr. Veselého přes tenisové kurty. Společné foto focené automatem. Pramen Ottovka je mimo provoz z důvodu jeho znečištění choroboplodnými zárodky a bakteriemi.   Oběd jsme si my dali v hotelu Litovel, švagrovi u sebe v lázeňském domě Praha. Odpoledne jsme se procházeli po kolonádě a poseděli na kávě a pivu v kavárně na kolonádě. Večer jsme zakončili v hotelu Litovel, kde jsme tentokrát netančili, ale jen se bavili a poslouchali taneční melodie. V pondělí měla ráno paní opět léčebné procedury a já využil volna a toho, že trochu pršelo a pomohl panu Hyžíkovi nastavit jeho počítač. Oběd jsme si dali v pizzerii Retro. Fazolová polévka hustá jako kaše a potom buchtičky se šodó, kterých bylo takové množství, že i já velký jedlík, který právě toto jídlo mám rád, jsem musel nechat na talíři. Odpoledne jsme šli se švagrovýma do Pozlovic na pivko k Ogarovi, ale bohužel bylo zavřeno. Vždy se jdeme také podívat na místní hřbitov, kde jsou pochování mí vzdálení příbuzní, které jsem ani neviděl, ale že je to náš rod jsem zjistil z rodokmenu. Na hřbitově jsou velmi pěkně upraveny hroby s hodně zajímavými náhrobky. Zde na ukázku je jeden nějakého námořního kapitána, který zde má vitrinu s plachetnicí a globusem.  Protože u Ogara jsme byli neuspěšní, tak jsme si pivo dali u Bludičky. Večer byl taneček v Elektře. Po úterní snídani jsme si s paní sami prošli Luhačovicemi a podívali se na dostavěnou přístavbu hotelu Riviera. Myslím si, že se povedla. Co se nepovedlo je mé focení, neb mi domy nějak padají.   Oběd jsme si dali v hotelu Litovel a odpoledne se sešli se švagrovýma a vydali se na procházku přes Oboru, kolem pramene Marie k jezírku lásky. Pramen nese jméno Marie a najdete jej nad Společenským domem na Lázeňském náměstí v Luhačovicích. K prameni vede červený lázeňský okruh a žlutá turistická značka. Cesta ke studánce je též vyznačena šipkami od pramene Viola. Údajně byl pramen Marie naražen roku 2010 jako zdroj vody pro lázeňský dům Praha, ale jeho mineralizace je proti ostatním luhačovickým pramenům nízká (chutná jako kterýkoli jiný pramen naředěný prostou vodou), proto zpočátku nedostal status přírodního léčivého zdroje a jako druhý pokus byla vyvrtána Viola, která podmínky splňovala. Časem status získala i Marie. Pramen zatím není příliš známý.    U jezírka nebyl dostatečný GPS signál a tak jsem nelétal, ale jen fotil. Na zpáteční cestě jsem na louce u Obory vystartoval, sice trochu foukalo, ale byl tam prostor a já dosáhl svého výškového rekordu, kdy mne omezilo nastavení aplikace a to 120 m. Video s leteckým pohledem na Luhačovice je zde. Na kolonádě jsme si dali kávu a pivko a šli na večeři. Se švagrovýma jsme byli domluveni na setkání u nich v domě Praha, neb byl fotbalový zápas a švagr se chtěl dívat. Takže jsme u vínka poseděli na jejich terase a autobusem se vrátili do hotelu. Ve středu po snídani jsem šel očistit auto, neboť na něj napadal saharský písek. Paní měla procedury a tak jsme se sešli ve městě až na oběd, tentokrát v hotelu Vltava. Odpoledne jsme se opět všichni vydali na procházku do Pozlovic. Cestou fotím zajímavou vilu Pracner. Vila byla postavena v roce 1906 v historizujícím slohu architektem Vladimírem Fischerem. V hlavním štítě jsou sgrafita (autorem Ladislav Novák) představující přadlenu a čtenáře. Na věži se nachází sgrafito zobrazující jezdce na bílém koni. Hotel Augustiniánský dům je čtyřhvězdičkový hotel umístěný v historické budově. Součástí hotelu je moderní wellness centrum.   V Pozlovicích u Ogara jsme si dali občerstvení a potom pokračovali k přehradě. Sice hodně foukalo, jak vidíte na obrázku hladiny přehrady,  ale přesto jsem udělal menší okruh s dronem nad přehradou. Video z letu je zde. My šli na večeři k Havlíčkovi, švagrovi k sobě a večer jsme se sešli v hotelu Litovel, kde jsme si opět poseděli u vínka a poslechli hudební produkci. Dokončení příště Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny. 
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
