ZPRÁVY
Franty Matulíka
Upraveno: 12. července 2021.
Dovolená v Karlově Studánce. Tentokrát píši reportáž opožděně, což se mým pravidelným čtenářům
moc nelíbí. Bohužel není čas. V práci připravuji předání profese novému kolegovi a tak je potřeba vše řádně připravit.
Letos byl pobyt velmi krátký, necelý týden. Jednak jsme sehnali ubytování až na poslední chvíli a druhak měla paní domluvené
lékařské vyšetření. Jak jinak, i tentokrát jsme jeli společně s našimi známými, s kterými téměř pravidelně míváme pobyt
v Karlově Studánce. Z Brna jsme vyjeli v sobotu ráno a starou známou cestou po dálnici do Olomouce, dále Šternberk, samozřejmě kolem
hradu Sovinec, což je moje srdcovka, Rýmařov, Malá Morávka a Karlova Studánka.
Ubytování jsme měli v penzionu u Reichlů. Bohužel pokoj byl již k dispozici v poschodí, což mi s berlemi trochu dělalo potíže.
Ale domácí mi ochotně pomohli s kufry nahoru. Pohled na penzion a vnitřní vybavení. Všude pěkně uklizeno, čisto, vybavení první
třídy. Byli jsme velmi spokojeni.
 
 
Po ubytování jsme se šli projít Karlovou Studánkou, pohled na lázeňský dům Libuše, kde býváme ubytování, když máme klasickou
lázeňskou léčbu. U Hubertusu jsme se setkali s našimi známými, Svatavou a Petrem. Bývalá, několikrát vyhořelá restaurace s ubytováním
Hubertus, nyní téměř před deseti roky přestavěná na apartmánový dům je stále na prodej.
 
Dalším krokem bylo si vyzvednout a zaplatit objednané léčebné procedury v Letních lázních. Kvůli coronavirové krizi jsou odstraněny
dříve zde bývající křesla s pohovkami a jsou nahrazeny stoly pro čtyři hosty dle předpisů.
 
Navečer se posedíme u Šárky, což je občerstvení u umělého vodopádu na horním parkovišti Karlovy Studánky. Zde se vždy navečer scházíme
na dvojku červeného, probereme zážitky za celý den a domluvíme si akce na další den.
V neděli jsme se vydali na procházku k Rolandovu kameni, tzv. Křížku. To je taková tradice, vždy při pobytu v Karlově Studánce vylézt
na Křížek. Bohužel pro mne byl zákaz, no asi bych to také těžko zvládal. Tak alespoň pohled zdola. Ještě pohled na posilující se přátele.
 
Na zpáteční cestě jsme se zastavili na kafé u Šárky a tak mne vyfotili na parkovišti před Hubertusem.
V pondělí jsme již měli procedury. Já tedy jen uhličitou lázeň, což mi dovolil lékař. Paní si dopřála i masáž. Před tím jsme si udělali malou
procházku a Petr nás upozornil na zamilované stromy jak se objímají. Prošli jsme si cestičku kolem náhonu, odkud se bere voda na umělý vodopád.
 
Petr nás zvěčnil, jako odpočívající lázeňské hosty. Pitný pavilon v Karlově Studánce. Meteobudka, která stávala poblíž stále není zpět na svém místě.
Vadí to i místním, kteří na ní také sledovali počasí.
 
V Karlově Studánce se situace, co se týká vybavení nijak nezlepšila, spíše zhoršila. Možná je to kvůli pandemii, ale nikde nebyly lavičky. Před Libuší
kde dříve sedávali pacienti pusto a prázdno. Ve středu jsme si udělali výlet na Kurzovní chatu. Výšlap až na Praděd jsem vzdal. Po výjezdu
autobusem na Ovčárnu počasí nic moc. Ale zase se nám dobře šlo, sluníčko nepálilo, nepršelo a bylo dost i teplo.
 
Cestou fotím Praděd stokrát jinak, tentokrát v mracích schovaný. Ale chata Barborka je vidět. No nakonec si Praděd dal říci a nechal se vyfotit.
 
Tak jsme došli na Kurzovní chatu, kde jsme si dali oběd.
 
Víte co je u piva Hladinka, Šnyt a Mlíko? Zde je to vysvětleno. Já si dal Šnyt po obědě.
 
Na zpáteční cestě se loučíme s Pradědem a také Petrovými kameny.
 
Ve čtvrtek ráno se balíme a odjíždíme zpět do Brna. Dovolená, byť byla krátká, se nám líbila a těšíme se na další, asi na podzim, opět se Svatavou
a Petrem v Karlově Studánce.
Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší.
Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu.
Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny.
GDPR. Neboli Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob
v souvislosti se zpracováním osobních údajů zpřísnilo podmínky, byť de facto podobná nařízení v různých formách zákonů
a vyhlášek platila již dříve. Tedy budu i nadále psát své reportáže a postřehy z mého života a pokud se zde objeví nějaké
vaše fotografie, které budete chtít smazat, není problém mi napsat a já to provedu. Jen připomínám, že Občanský zákoník
stanoví několik výjimek, kdy k pořízení nebo použití podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu člověka není jeho
svolení třeba. Jednou z výjimek je pořízení nebo použití přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro
tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství podle § 89 občanského zákoníku.
|
Zprávy Franty Matulíka
(registrační číslo ISSN není potřeba, neboť jsou světově známé) je internetový deník, týdeník,
i občasník, který si klade za cíl informovat pravdivě i zajímavě, slovem i obrazem, o událostech,
které se zejména týkají mých zájmů i mne samotného, ale též o událostech celosvětového významu
i o věcech zcela obyčejných.
Zprávy vydává, šéfredaktoruje, graficky rediguje a kolportuje, též případné dotazy,
připomínky nebo náměty zaslané e-mailem na adresu
matulik@iach.cz přijímá autor.
Aktualizace téměř denně, obvykle nejpozději do 8.00 hod. Pokud zaspím, opiji se, budou později,
pokud zešílím, přejede mne auto nebo se zastřelím, pak máte smůlu, Zprávy nebudou nikdy.
Zprávy nejsou určeny pouze pro osobní potřebu, ale pro jakoukoli potřebu, která vám vyhovuje.
Bez předchozího písemného souhlasu autora je možná další publikace, přetištění nebo distribuce
jakéhokoliv materiálu zveřejněného ve Zprávách nebo jeho části, a to včetně šíření
prostřednictvím elektronické pošty nebo SMS zpráv, a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich
části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v
jakýchkoli databázích, protože kvůli tomu je přece píši a navíc i já po vás souhlas nežádám, když
si něco zapamatuji a opublikuji z vašich materiálů.
Vzhled stránek je optimalizován pro čtení v prohlížeči Internet Explorer při rozlišení
monitoru 800x600, písmo střední, High-color(16bitů).
|
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne.
|
|
|
