 |
 |
 |
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 7. listopadu 2017.
Franty Matulíka Vinařské dny v Burgenlandu 4. listopadu 2017
 Křest vína v Rustu. O víkendu jsme byli s cestovní kanceláří Čebus na "vinařském" zájezdu v Rakousku, ve spolkové zemi Burgenland, ve vinařském svobodném městě Rust. Byl to již náš sedmý zájezd za vínem do Rakouska, podobně jako loni do Mönchhofu, tentokrát ale do svobodného města Rust, kde jsme byli poprvé. Oproti loňsku bylo pěkné počasí, sice větrné, ale pohodové. Sraz účastníků zájezdu byl opět na starém autobusovém nádraží před hotelem Grand. Samozřejmě se s námi účastnili i naši dobří známí, kteří s námi jezdí, nebo spíše my s nimi, za vínem.   Je přistaven autobus a vedoucí zájezdu Ing. Luděk Machala vyvolává účastníky zájezdu a my si sedáme na přidělená místa.   Protože účastníci zájezdu byli dochvilní, tak vyjíždíme v plánovaný čas, což je ve třičtvrtě na deset. Zastavujeme v Břeclavi, kde nastupují další dva účastníci a autobus je plný. V Bratislavě u benzínky je půlhodinová zastávka, tak si dáváme kávu a využíváme sociální zařízení. Pak pokračujeme dále, přejíždíme po mostu Dunaj a já fotím dominantu Bratislavy - Bratislavský hrad. Po překročení rakouských hranic vidíme z okna farmy větrných elektráren.   Z oken autobusu vidíme "lány" vinic.   Před jednou hodinou odpolední jsme na místě, v malebném městečku Rust ležícím na břehu stepního Neziderského jezera. Rust je městečko s pouhými 1.893 stálými obyvateli (k 1.lednu 2011). Nachází se na severu Burgenlandu u břehů Neziderského jezera. Metropole Eisenstadt je odtud vzdálena 15 km na východ. Maďarské hranice jsou pak vzdáleny pouhých 6 kilometrů na jih. Nadmořská výška obce je 123 metrů nad mořem. Největší zajímavostí Rustu je, že se jedná o nejmenším statutární město v Rakousku. Důvod proč tomu tak je, je třeba hledat v historii, roku 1681 se Rust stal „svobodným městem“. Získal tak rozsáhlá práva samosprávy. Když pak po roce 1920 došlo na spory o Burgenland mezi Rakouskema a Maďarskem, tak místní radní využili situace a dokázali si svá práva uhájit i vůči víc jak 7x většímu Eisenstadtu. Rust tak zůstal statutárním městem. Jinak kdyby vás ještě zajímal hlubší pohled do historie, tak první zmínka o městu pochází už z roku 1317, kdy město uherský král Karl Robert I. von Anjou-Neapel daroval svému věrnému pobočníkovi Desideriusovi Hedevarovi. Je se zde spousta zajímavých historických staveb ať už jde o radnici nebo hned několik kostelů. Co se týká polohy jezera, tak to není přímo u města, respektive je i není. Od volné hladiny totiž Růst dělí vzdálenost 1.5 kilometru vyplněná mokřady a bažinami. Směrem k městu však byly prokopány kanály a koridory. Svobodné město Rust je široko daleko známé jako město čápů a ušlechtilých dobrých vín. Čapí hnízda zde lze vidět téměř na každém druhém komíně. Podvečerní foto, kdy na hnízdech byli i čápi.   Zajímavostí je, že Rust byl již několikrát zvolen za nejkrásnější město Burgenlandu a od roku 2001 je dokonce zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je zde vinařská akademie, mezinárodně uznávaná vzdělávací instituce.  Před Wienakademie si kupujeme vstupenky, což je kovový přívěšek na šňůrce, kterou se dáváme na krk. Ten se později možno využít jako přívěšek na klíče, což se mi líbí více, než když jsme dostávali na krk jen papírovou kartičku. K tomu dostáváme plánek s otevřenými sklepy. Je jich celkem dvacetsedm.    Každý rok první sobotu v listopadu je mladé víno slavnostně pokřtěno, to je požehnané duchovenstvem tohoto místa. Na dvoře akademie probíhá křítící obřad. Zazpívá sbor, předseda vinného spolku zhodnotí uplynulý rok. Tentokrát prý byl mimořádně úspěšný.   Zdravici pronese i královna rakouského vína s princeznou vína v Rustu a katolický a envanglický kněz víno požehnají.   Poté, co bylo mladé víno přiřazeno k předchozím ročníkům, může být samozřejmě také ochutnáno, bylo výborné. Kromě toho mají hosté možnost seznámit se s nejlepšími víny posledních let od pěstitelů vína v Rustu.   Ještě mi zapózovala královna i s princeznou se sklenicí mladého vína v ruce.  Potom jsme již započali cestu po vinných sklepech. Tedy byly to spíše dvory, kde byly místnosti s ochutnávkou vín.   Vstupujeme, degustační místnost a zde se nalévají vzorky. Bohužel vám nalejí skutečně tak stěží na jeden lok, spíše na omočení jazyka. Je možné si jít nechat nalít znovu, ale to potom vypadáte jako vyžírka.    Tentokrát jsem nesledoval do jakého sklepa jdeme, neb byl jeden vedle druhého. Ulice, kde jsou v domech sklepy. Který byl otevřený se poznalo podle vyvěšeného zeleného praporu.   Pár vstupních portálů.   Některé dvory byly zajímavé na pohled.   Zde je vidět, že čapích hnízd je v Rustu skutečně hodně.   Často byla pěkně upravená zákoutí a dvory.   Katolický farní kostel postavil protestantský občan s velmistrem Ulrichem Meyerem z Curychu, základový kámen byl položen v roce 1649, vysvěcení se konalo v roce 1651. V roce 1674 byla budova církve zabrána a znovu vysvěcena v roce 1680. Hlavní oltář ukazuje vysokou oltářní Trinitu v malované iluzorní architektuře apsidy, malované Franzem Sigristem (1798), renovovaný podle nápisu Joannesem Krausem 1881.   Konečně jeden správný sklep v podzemí.   K zakousnutí se nabízel chleba, většinou se sádlem a škvarkama, ale také různými pomazánkami. Zde třeba byl tvrdý sýr, který jste si "naškrabali" pomocí otáčivého nože. Byl moc dobrý a tak za chvíli zmizel. Občas jsem museli posedět, ale i při tom se dalo degustovat.   Ale většinou jsem stáli u stolečku. Zde na dvoře hořel i oheň, ale moc tepla neudělal.   Nakoupili jsme si víno, které nám chutnalo, ale po množství ochutnávek si nejsem jistý, zda-li jsme vybrali to nejlepší. Ceny se pohybovaly od 5 Euro výše, některé speciální druhy byly dost drahé, např. 0,3 litru za 45 Euro. Kolik jsme prošli sklepů, z těch sedmadvaceti otevřených, nevím, ale nebylo jich mnoho. To se prostě nedá, i tak nás to dost unavilo. Pak jsme došli do autobusu, kde jsme čekali, až se všichni sejdeme. Odjezd domů byl o půl osmé večer, něco po desáté jsme již byli v Brně i se zastávkou v Břeclavi, kde dva výletníci vystoupili. Na nádraží jsme chytili poslední šalinu a dojeli domů. Tak jsme opět se známými prožili pěkný den. Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny. 
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
