 |
 |
 |
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 4. listopadu 2016.
Franty Matulíka Vinařské dny v Burgenlandu 29. října 2016
 Vinné a kulturní dny v Mönchhofu. O víkendu jsme byli s cestovní kanceláří Čebus na "vinařském" zájezdu v Rakousku, ve spolkové zemi Burgenland, ve vinařské obci Mönchhof. Byl to již náš šestý zájezd za vínem do Rakouska a stejně jako loni do Mönchhofu. Oproti loňsku bylo ale horší počasí, poprchalo a bylo i zima. Sraz účastníků zájezdu byl opět na starém autobusovém nádraží před hotelem Grand. Samozřejmě se s námi účastnili i naši dobří známí, kteří s námi jezdí, nebo spíše my s nimi, za vínem. Je přistaven autobus a průvodce pan Kolařík vyvolává účastníky zájezdu.   Autobus je poloprázdný, protože budeme brát cestou velkou skupinu lidí ve Velkých Pavlovicích. Protože účastníci zájezdu byli dochvilní, tak vyjíždíme již před půl desátou. Zastavujeme ve Velkých Bílovicích, kde nastupuje dalších dvacet účastníků. Jsou to mladí lidé a mne překvapuje, že mají v ruce skleničky a láhve s vínem. Že si povezou vlastní víno na cestě za vínem mne tedy dojímá. Ještě jedna zastávka v Břeclavi, kde nastoupí poslední dva a autobus je plný. V Bratislavě u benzínky je půlhodinová zastávka, tak si dáváme kávu a využíváme sociální zařízení. Po překročení rakouských hranic vidíme z okna farmy větrných elektráren. O půl jedné jsme na místě. V informačním centru si kupujeme vstupenky, což je kartička na šňůrce, kterou se dáváme na krk. K tomu dostáváme plánek s otevřenými sklepy. Je jich stejně jako loni, tedy sedmnáct.    O dopravu po sklepech se stará okružní vláček "Pusta Express". Ač je zadarmo tak jsme s ním nejeli, protože jezdil jinak než by se nám hodilo. První sklep, kam jdeme, je sklep č. 17 Weinbau Szalay. Není ještě jedna hodina po poledni, kdy akce začíná a tak podupáváme u domu a chráníme se před nepříjemně studeným větrem.   Nálevní pult, kam si jdeme říci o vzorky, ale napřed je potřeba si řádně rozmyslet, co budeme koštovat. Hned v prvním sklepě je náš první nákup. Měli zde výborné mladé víno, pro které jsme nakonec vrátili, protože na tak dobré jsme jinde nenarazili.   Dalším sklepem, tedy spíše halou, je č. 10 Weinbau Kummer. I zde mají dobré víno a tak pokračujeme v nákupu, ke kterému používáme talony, které jsme dostali ke vstupenkám. Ještě jsem nesdělil cenu vstupného. Tak to bylo 35 Euro na osobu a v tom byly dva talony po deseti Eurech. Cena vína za láhev 0,75 l se pohybovala průměrně od 4,50€ do 10€. Ale některé druhy, zejména ledové nebo slámové, či nějaké speciality oceněné medailemi, šly až na dvacet Euro za láhev a to ještě o obsahu 0,35 l.   Ve sklepech bylo vždy něco k zakousnutí. Většinou chleba s pomazánkou škvarkovou, či jinou. Já si dával ty škvarkové, neboť mi chutnaly. Zde jsem si dovolil nafotit děvčata, samozřejmě s jejich svolením, jak se pochutnávají.  Protože jsme měli nakoupeno již pár lahví, tak jsme se vrátili k autobusu, kde jsme svůj náklad složili a pokračovali odlehčeni opět dále. Zase potkáváme vláček a opět v jiném směru, než bychom potřebovali. Jdeme kolem strážní věže z roku 1669 postavené za tureckých válek.   Před sklepem č. 3 Weingut Familie Gross. Do něj se jde přes dvůr, kde roste víno a bobulky na něm byly. Toto víno je zde na okrasu, to se nesklízí, ale chutná dobře, jak jsem zjistil.   Chvíli si zde v pěkném prostředí posedíme a ochutnáváme. Paní také vyfotila mne, aby bylo vidět, že jsem s nimi.  Dalším sklepem je č. 9 Weingut Kirschner. Ve sklepech mají naaranžovaná zákoutí s vinařskou tématikou a vystavená vyznamenaná vína.   A sudy s vínem, to musím také zdokumentovat. U tohoto sklepa je rybníček, ale tentokrát není fotka tak pěkná, jako loni.   Sklep č. 16 Weingut Stefanshof. No toto je již průmyslová hala než sklep. Fotím stroje na stáčení vína do lahví.   Další zastávkou je č.15 Weingut Urbanikeller Pillinger. Zde jsme si chvíli poseděli a dali odpočinout znaveným nohám. K zakousnutí zde byly výborné preclíčky a slané koláčky, kde v těstě byly zapečené škvarky. Moc dobré, šel jsem si několikrát.   Sklep č. 2 Weingut Egermann-Pillinger. Zde již jen ochutnáváme a nekupujeme.  Moderní sklep č. 1 Weingut Berger Leginthov. Pěkná kovaná vstupní brána. Tento sklep je také spíše průmyslovou halou.  Sklep č. 5 Hafner Bio-Spezialitäten je skutečným sklepem, jak má být. Zde se ale nezdržujeme a pokračujeme dále.  Před sklepem č. 11 Weinbau Lentsch má paní již výbornou náladu, což dokládá tato fotografie. Zde jsme poseděli na dvoře, protože sklep byl hodně malý a bylo plno.  Předposlední zastávkou je sklep č. 8 Weingut Keringer. Zde mne zaujaly pěkně navršené sudy.  Konečnou je sklep č. 7 Weingut Hoffmann. I zde si chvíli postojíme u stolku a ochutnáme víno. Vinaři mají své sklepy vyzdobeny věcmi související s vinařstvím, pěkné zákoutí.  Prošli jsme dvanáct sklepů ze sednácti, což nás dost unavilo. Nakoupili jsme si víno, které nám chutnalo a pak jsme došli do autobusu, kde jsme čekali, až se všichni sejdeme. Odjezd domů byl o osmé večer, všichni došli k autobusu včas, takže něco po desáté jsme již byli v Brně i ze zastávkou ve Velkých Bílovicích, kde polovina autobusu vystoupila. Opět mne překvapili spolucestující z Velkých Bílovic, že přestože popíjeli již od začátku cesty, nebyli opilí. Asi mají výdrž. Na nádraží jsme chytili poslední šalinu a dojeli domů. Tak jsme opět se známými prožili pěkný den. Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. Pohyb oblačnosti za poslední dvě a půl hodiny. 
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
