|
|
 |
|
|
|
ZPRÁVY
Upraveno: 3. srpna 2023.
Franty Matulíka Letecký simulátor podruhé. Nejprve se musím omluvit za delší mezeru ve vydávání Zpráv. Jednak proběhly dvě akce, z nichž první dnes popíši a druhak odešel displej na notebooku. Samozřejmě jsem se snažil si ho opravit, ale nemám sadu nahradních dílů. Nejprve jsem zkusil vyměnit spojovací káblík, který stál jen necelé tři stovky. Bohužel v káblíku chyba nebyla. Samotný displej stojí kolem patnácti stovek, dle prodejce a to se mi již zkušebně dávat nechtělo. Tak jsem čekal na zapůjčení od známého technika, bohužel je dost zaneprázdněný, takže to chvíli trvalo. Bohužel i tato cesta k cíli nevedla. Dnes mi tedy nezbylo než dát notebook do ruky profesionálům, neb chyba bude asi na základní desce, a tak jsem zvědavý, co to bude stát. Letecký simulátor jsem si dopřál podruhé. Hlavním důvodem návštěvy ale byl doprovod mého desetiletého prasynovce, který k vánocům dostal poukaz na hodinový let Boeingem 737MAX. Sám jsem si objednal čtvrthodinový let na pohyblivém simulátoru s VR (virtuální realitou) a to vrtulník, neb s tím jsem ještě samostatně neletěl. Simulátory jsou na Úvoze 120 v suterénu budovy. Zde je simulátor VR, což je sedačka na hydraulických válcích, pomocí nich se sedačka i s pilotem různě naklání, dle toho, jak by se nakláněl samotný vrtulník.   Na stěně je monitor, na kterém přítomní přátelé, nebo rodinní příslušníci pilota, sledují jeho let a to jak pohledem na stroj, tak je možnost přepnout na pohled, který vidí pilot v brýlích virtuální reality.  Takže po krátké instruktáži, jak se ovládá vrtulník, což v tomto případě byl klasický knipl přede mnou a po straně sedačky páka, kterou se přidává plyn a tedy se jí řídí výkon motoru, jsem usedl do sedačky a přítomný instruktor mne řádně ukotvil pásy, jako ve skutečném stroji. Na hlavu mi nasadil brýle virtuální reality, takže jsem měl pocit, jako bych seděl ve skutečném vrtulníku. Přede mnou byly přístroje a ovládací prvky jako ve skutečném vrtulníku, které jsem ale nemusel ovládat. Zajímavé bylo, že když jsem otočil hlavu vlevo, tak vedle mne seděl kopilot, prostě virtuální realita. Domluvil jsem se, že budu létat nad Brnem, kde to znám z letů s Cessnou. Instruktor zapnul stroj a já zvednutím páky plynu odstartoval. Kniplem se stroj naklonil dopředu a já se rozletěl. Musel jsem ale dávat pozor, abych ale při náklonu neletěl dolů, čili reagovat výkonem motoru. Když se knipl dal na stranu, stroj letěl na tu stranu jakoby bokem. Otáčení kolem osy se řídí nohama přes pedály. V brýlých jsem viděl pohledy, jako ve skutečnosti. Protože jsem startoval z tuřanského letiště, proletěl jsem se nad Židenicemi, zaletěl nad Královo pole, oblétl hrad Špilberk, protáhl se kolem Petrova nad nádráží a dále kolem AZ toweru a zpátky na letiště. Měl jsem trochu problém s řízením, byť mne instruktor chválil, že je vidět, že jsem pilot. Jsem totiž zvyklý zatáčet náklonem kniplu, ale ve vrtulníku se to nestalo, nýbrž vrtulník začal uhýbat do strany. Tudíž první přistání byl takový dotek s posunem, tak jsem znovu vzlétl a obletěl ještě Rohlenku a vrátil se na letiště k novému pokusu o přistání. Bohužel tento byl ještě horší a tak jsem havaroval, což prasynovec Felix kvitoval s velkým nadšením. Tím jsem svůj přidělený čas vyčerpal. Je škoda, že jsem nemohl mít záznam z brýlí, nebo alespoň nějaké foto, což by bylo zajímavé. Možná, pokud by přítomní něco nafotili z obrazovky, ale byl jsem tam jen s Felixem a ten nic nefotil. Věřím, že si to někdy ještě zopakuji, hlavně si musím uvědomit to ovládání. Za hodinu po mém letu měl let Felix. Došli jeho prarodiče a i moje paní, takže měl hodně sledujících. Felix měl let s Boeingem 737MAX, s kterým jsem si již zalétal poprvé viz reportáž. Felix si sedl na místo kapitána a vedle něj instruktor, můj známý pilot Tomáš z Volantis Advisory, který na simulátorech dělá instruktora. Ten mu vše vysvětlil a byl překvapen, co vše o pilotování letadla Felix již věděl.   Po startu, samozřejmě z tuřanského letiště, si Felix vyzkoušel i další destinace jako Dubaj, přistání na řece Hudson, oblétl v New Yorku sochu Svobody, vyzkoušel si přistání na letišti Palma de Mallorca, kde je složité přístání, neb jeden konec letiště míří na moře a druhý k horám. Nakonec přistál v Praze, kde žije. Pár dokumentačních záběrů.       Zde je velmi nadšený a spokojený Felix se svým instruktorem Tomášem, který se mu hodně věnoval. Již se prý těší na další polétání, tak mu držím palce.  Aktuální radarový snímek oblačnosti - či kde nám prší. Zde je odkaz na web Českého hydrometeorologického ústavu. GDPR. Neboli Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zpřísnilo podmínky, byť de facto podobná nařízení v různých formách zákonů a vyhlášek platila již dříve. Tedy budu i nadále psát své reportáže a postřehy z mého života a pokud se zde objeví nějaké vaše fotografie, které budete chtít smazat, není problém mi napsat a já to provedu. Jen připomínám, že Občanský zákoník stanoví několik výjimek, kdy k pořízení nebo použití podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu člověka není jeho svolení třeba. Jednou z výjimek je pořízení nebo použití přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství podle § 89 občanského zákoníku.
Život je jako počítač - nikdy nevíte, kdy vám klekne. |
